Úterý, 20.02.2024Město Náchod podalo stížnost na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání

Město Náchod podalo stížnost na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání v reakci na odvysílání reportáže České televize v pořadu Reportéři 15.01.2024, která vyvolala vážné obavy ohledně objektivity a vyváženosti zpravodajství. Ve své stížnosti město upozornilo na neobjektivní, nevyvážené a nekorektní postupy redaktorů, kteří formou spekulací a nedůsledně ověřených informací vědomě poškodili dobré jméno města. V reportáži, i v jejím pokračování 19.02.2024, zjevně nebyly dodrženy standardy profesionální žurnalistiky a namísto toho se redaktoři zaměřili na „senzacionalismus" a nepodložená tvrzení, která divákovi neumožňují vyvážený pohled a možnost vytvořit si objektivní názor na předmětný majetkoprávní úkon.

 

Stížnost na televizní vysílání České televize

Vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

město Náchod, IČO 00272868, podává tímto stížnost na televizní vysílání, které odvysílala Česká televize, IČO 00027383, dne 15.01.2024, konkrétně reportáž s názvem „Poklad z rybníka", vytvořenou reportéry Ondřejem Golisem a Janou Neumannovou a režisérem Bohumírem Boučkem.

Reportáž je k okamžiku vyhotovení této stížnosti dostupná na internetové adrese:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/224452801240002/cast/1021673/

V části od třinácté minuty až do konce (dále též jen „relevantní část") reportáž pojednává o nedávném nákupu pozemků na okraji Náchoda do vlastnictví města Náchoda. Město Náchod je nuceno hned v úvodu této stížnosti konstatovat, že předkládané informace nejsou objektivní a nestranné, jak vyžaduje ustanovení § 31 odst. 2 věty první zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v platném a účinném znění. Pro úplnost připomeňme, že předmětné ustanovení zní: „Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů." Cílem citovaného ustanovení je zajistit, aby informace poskytované divákovi byly objektivní a vyvážené, a to v míře nezbytné pro svobodné vytváření názorů.

Z toho, co je řečeno v úvodu reportáže, na začátku relevantní části a na konci relevantní části, je zřejmé, že cílem reportáže není poskytnout objektivní a vyvážené informace, nezbytné k tomu, aby si divák mohl svobodně vytvořit názor. Cílem je přesvědčit diváka, že město Náchod před nedávnem nakoupilo předražené pozemky na okraji města Náchoda při hranicích s Polskem, kteréžto pozemky mělo možnost získat v roce 2018 výrazně levněji. Po zhlédnutí úvodu reportáže a relevantní části reportáže je snadné nabýt dojmu, že tomu tak skutečně bylo - zvláště když v závěru reportáže účelově zaznívají slova zastupitelky města, kterážto slova takový dojem vyjadřují.

Pravdou však zůstává, že cena pozemků, za kterou je město Náchod vloni nabylo, byla stanovena posudkem znalce. Tato zcela relevantní informace v reportáži zazněla pouze z úst zastupitelky města Náchoda, a to jenom zcela okrajově. Reportéři sami s touto naprosto relevantní informací nepracují vůbec. Naopak se zaobírají svými spekulacemi, že když byly pozemky v roce 2018 převedeny restituenty za 1.000.000 Kč na Statek Velká Chuchle a tento subjekt vydělal nedávno na předmětném pozemku 21.000.000 Kč, tak je ze strany města Náchoda něco špatně. Jako kdyby město Náchod mělo možnost ovlivnit, za kolik korun prodali restituenti tyto pozemky Statku Velká Chuchle v roce 2018.

Město Náchod by si seriózní reportáž představovalo tak, že relevantní informace - v daném případě informace, že cena byla stanovena ve výši dle znaleckého posudku objednaného městem Náchodem od znalce, který pro město Náchod vyhotovuje znalecké posudky pravidelně - zazní v reportáži z úst reportéra. Pokud tomu tak nebylo, jeví se být něco špatně na straně reportérů.

Celá relevantní část reportáže je založena na spekulaci, že město Náchod mohlo předmětné pozemky koupit v roce 2018 od České republiky - Státního pozemkového úřadu, že došlo k nějakému jednání mezi Státním pozemkovým úřadem a městem Náchodem v této záležitosti. Nabídku na odkup pozemků však reportéři žádnou nemají a ani mít nemohou. Žádná totiž neexistuje. Ujasněme si ale nejprve, co je to nabídka. Dle ustanovení § 1732 odst. 1 občanského zákoníku platí následující: „Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li přijata."

V předmětné reportáži předkládá reportér panu starostovi při rozhovoru s ním na podporu své spekulace písemnost, která má povahu formulářového dotazníku ohledně charakteru pozemků a která byla prý zaslána na Městský úřad Náchod. Je nutno též konstatovat, že pan starosta neměl možnost zhlédnout písemnost před začátkem rozhovoru na kameru a neměl tedy ani možnost vyžádat si vyjádření zaměstnanců města zařazených do městského úřadu. Jako kdyby se od pana starosty očekávalo, že bude schopen vyjádřit se bez přípravy kdykoliv a zcela správně ke každé písemnosti, kterou se městský úřad zabýval, navíc před šesti lety. (To je asi, jako kdyby generální ředitel České televize měl být kdykoliv schopen korektně se vyjádřit k objektivitě jakékoliv reportáže odvysílané Českou televizí před delší dobou.)

Ale vraťme se zpět k předmětné písemnosti. Předmětná písemnost nejen že není nabídkou, ale i postrádá jakékoliv náležitosti písemnosti směřující k uzavření smlouvy. Jedná se o dotaz na charakter pozemků ve smyslu územního plánu a na případné historické vlastnictví pozemků obcí před rokem 1949. Takovýto dotaz se zcela pravidelně zasílá k vyřízení úřadu územního plánování či stavebnímu úřadu, tedy v každém případě té části městského úřadu, která se zabývá výkonem státní správy.

V divákovi neznalém práva, který navíc nemá možnost se písemností důkladně zabývat, však toto počínání reportéra může vzbudit dojem, že Státní pozemkový úřad skutečně nabízel předmětné pozemky městu Náchodu ke koupi. Zvláště za situace, kdy i tisková mluvčí Státního pozemkového úřadu věc takto interpretovala a prezentovala. Průměrný divák ani průměrná tisková mluvčí si v přívalu nových informací, které je třeba v klidu a správně zpracovat, prostě neuvědomí, že když se vlastník pozemků písemně zeptá Městského úřadu Náchod na charakter svých pozemků, tak to neznamená, že je ten vlastník nabízí městu Náchodu ke koupi.

Reportér by si to však uvědomovat mohl a měl. Mohl a měl se především zamyslet, jestli by on sám osobně považoval takovýto formulář za vážně míněnou nabídku na koupi pozemků, pokud by takovýto formulář sám obdržel. A pokud si reportér nebyl jistý, zda předmětnou písemnost lze považovat za nabídku či jiný dokument směřující k uzavření smlouvy, mohl se zeptat odborníka, například se mohl zeptat právního zástupce Státního pozemkového úřadu. Ten mimochodem v reportáži rovněž hovoří (byť ne přímo v relevantní části). Tím spíše tak měl učinit reportér, kterému se zdá divné, že pan starosta důvěřoval písemnému prohlášení pana advokáta, pokud šlo o střet zájmů tohoto advokáta, a že pan starosta dále již nic neprověřoval. Od reportéra tohoto druhu město Náchod spravedlivě očekává poněkud vyšší míru prověřování pravdivosti informací, které sám šíří.

Tím se město Náchod okrajově dostává k dalšímu tématu předmětné reportáže a tím je kritický pohled celé reportáže na činnost advokáta, který pro město Náchod sepsal předmětnou kupní smlouvu. Město Náchod sice předpokládá, že pan advokát podnikne vlastní právní kroky proti České televizi, ale přeci jen se stručně vyjádří. Advokát, ať už někdy poskytoval právní služby Statku Velká Chuchle či nikoliv, neměl při své činnosti pro město Náchod jakoukoliv možnost ovlivnit kupní cenu pozemků. Ta byla sjednána na základě znaleckého posudku. Úkolem advokáta bylo napsat kupní smlouvu, a to tak, aby byla výhodná pro město Náchod a zároveň akceptovatelná pro Statek Velká Chuchle. Pokud by reportéra zajímala pravda, zda smlouva byla napsána pro město Náchod výhodně či nikoliv, nic by mu nebránilo nahlédnout do registru smluv a předmětnou smlouvu si stáhnout, případně vytisknout a hlavně přečíst. Pokud by to byl býval udělal, jak lze od reportéra tohoto druhu spravedlivě očekávat, byl by se býval dočetl, že zaplacení kupní ceny bylo sjednáno až v návaznosti na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, tedy výhodně pro kupujícího, pro město Náchod.

Opusťme ale záležitost účasti advokáta na sepsání předmětné smlouvy a zabývejme se ještě tím, zda vůbec a případně jak právní předpisy České republiky umožňují Státnímu pozemkovému úřadu převést pozemky na obec, jak reportáž předpokládá. Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v tehdy i nyní platném a účinném znění (dále též jen „zákon o majetku státu"), říká, že bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. K tomu se sluší sdělit, že město Náchod v roce 2018 nemělo pro předmětné pozemky využití, takže bezúplatný převod ve veřejném zájmu do úvahy nepřicházel. Myšlenka vytvoření vlastního zařízení na likvidaci odpadů vznikla až v roce 2023 v reakci na novou legislativu - zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a také v reakci na růst cen pohonných hmot a tím i cen dopravy odpadů na vzdálenou skládku v Trutnově. Využití ve veřejném zájmu ze strany města Náchoda tedy v roce 2018 do úvahy nepřicházelo. Naopak, jak z reportáže vyplývá, přicházelo do úvahy vydání pozemků restituentovi. Z toho je zřejmé, že město Náchod v roce 2018 nemělo žádnou možnost předmětné pozemky bezúplatně získat. Pro úplnost dodejme, že úplatný převod majetku státu je ovládán zásadou, že cena musí být nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá (§ 22 odst. 2 zákona o majetku státu), přičemž věc může být též prodána ve veřejné dražbě (§ 22 odst. 1 zákona o majetku státu). Že by město Náchod mohlo od státu koupit pozemky za cenu nižší než obvyklou, tedy rovněž říci nemůžeme. Všechny tyto informace si reportéři mohli získat, například z vyjádření právního zástupce Státního pozemkového úřadu.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti považuje město Náchod relevantní část reportáže za neobjektivní a účelově zaměřenou proti městu Náchodu, navíc hrubě poškozující dobré jméno města Náchoda a ve značné míře i poškozující dobré jméno drtivé většiny jeho zastupitelů.

Jde-li o důsledky, jaké reportáž měla na město jako společenství občanů, město Náchod zmíní dva. První je ten, že na pana starostu si lidé dovolují na ulici křičet, že je zloděj. Druhý je ten, že i někteří zastupitelé v důsledku spekulací reportérů skutečně nabyli dojmu, že město Náchod mělo možnost předmětné pozemky v roce 2018 koupit levněji či snad dokonce získat bezúplatným převodem.

Vedení města Náchoda si na závěr dovoluje požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o možnost osobní účasti členů vedení města Náchoda při projednání této stížnosti.

 

S úctou

Ing. Jan Čtvrtečka

místostarosta města

 

 

Přílohy:

Stížnost na televizní vysílání České televize - RRTV 240216     (9367_66620105829.pdf / 0,09 MB)