Page 26 - Demo

24 N%u00c1CHODSK%u00dd ZPRAVODAJ* * *V%u00ddZNAMN%u00c9 N%u00c1CHODSK%u00c9 OSOBNOSTIProsincov%u00e1 v%u00fdro%u010d%u00ed v%u00fdznamn%u00fdch osobnost%u00ed m%u011bsta N%u00e1chodaV prosineci si p%u0159ipom%u00edn%u00e1me dal%u0161%u00ed v%u00fdro%u010d%u00ed v%u00fdznamn%u00fdch osobnost%u00ed, kter%u00e9 se sv%u00fdmi %u010diny v%u00fdznamn%u011b zapsaly do historie na%u0161eho m%u011bsta. Zavzpom%u00edn%u00e1me na u%u010ditele, muzikanta a socha%u0159e Jind%u0159icha Roub%u00ed%u010dka (90 let od narozen%u00ed), architekta Aloise %u010censk%u00e9ho (70 let od %u00famrt%u00ed), akademick%u00e9ho mal%u00ed%u0159e a grafika Ji%u0159%u00edho Kodyma (15 let od %u00famrt%u00ed) a archiv%u00e1%u0159e a muzejn%u00edka Jana Jur%u00e1nka (25 let od %u00famrt%u00ed).Jind%u0159ich Roub%u00ed%u010dek (4. 12. 1934 %u2013 18. 1. 2016), n%u00e1chodsk%u00fd rod%u00e1k a syn socha%u0159e Jind%u0159icha Roub%u00ed%u010dka, zd%u011bdil po sv%u00fdch rodi%u010d%u00edch v%u00fdtvarn%u00fd i hudebn%u00ed talent. Od mala jej l%u00e1kala socha%u0159ina, ale v%u011bnoval se tak%u00e9 h%u0159e na klav%u00edr. Rozhodov%u00e1n%u00ed o volb%u011b studia ukon%u010dila operace ruky a ode%u0161el do Ho%u0159ic na St%u0159edn%u00ed um%u011bleckopr%u016fmyslovou %u0161kolu kamenictv%u00ed a socha%u0159stv%u00ed, n%u00e1sledn%u011b pokra%u010doval ve studiu na Vysok%u00e9 %u0161kole um%u011bleckopr%u016fmyslov%u00e9 v Praze. Hudb%u011b se v%u011bnoval i nad%u00e1le, a i kdy%u017e ji nestudoval na %u017e%u00e1dn%u00e9 %u0161kole, dos%u00e1hl v n%u00ed skute%u010dn%u00e9 profesionality. Po m%u011bsto N%u00e1chod vytvo%u0159il mnoho socha%u0159sk%u00fdch d%u011bl, nap%u0159. sochu sv. Jakuba, kter%u00e1 byla sou%u010d%u00e1st%u00ed b%u011blovesk%u00e9ho pramen%u00edku Jakub (dnes v informa%u010dn%u00edm centru v Mal%u00fdch l%u00e1zn%u00edch B%u011bloves), pomn%u00edk ob%u011btem komunismu, pam%u011btn%u00ed desky hudebn%u00ed skladatelky Sl%u00e1vy Vorlov%u00e9 a Josefa Regnera nebo bustu Josefa %u0160kvoreck%u00e9ho, kter%u00e1 je um%u00edst%u011bna ve Spolkov%u00e9m dom%u011b. Pod%u00edlel se i na restaurov%u00e1n%u00ed d%u011bl jin%u00fdch um%u011blc%u016f, nap%u0159. sochy sv. Jana Nepomuck%u00e9ho, kter%u00e1 se nach%u00e1z%u00ed na %u00fapat%u00ed z%u00e1meck%u00e9ho kopce. P%u016fsobil tak%u00e9 jako pedagog na n%u00e1chodsk%u00e9 Z%u00e1kladn%u00ed um%u011bleck%u00e9 %u0161kole, dirigent Komorn%u00edho orchestru Sl%u00e1vy Vorlov%u00e9 a st%u00e1l za festivalem Camerata Nova N%u00e1chod.Ing. Dr. techn. Alois %u010censk%u00fd (22. 6. 1868 %u2013 29. 12. 1954), %u010desk%u00fd architekt a p%u0159edstavitel %u010desk%u00e9 novorenesance a secese, pracoval na po%u010d%u00e1tku 20. stolet%u00ed jako profesor pozemn%u00edho stavitelstv%u00ed na %u010cesk%u00e9m vysok%u00e9m u%u010den%u00ed technick%u00e9m v Praze. N%u00e1chodsk%u00e1 m%u011bstsk%u00e1 rada si jej vybrala jako projektanta budovy m%u011bstsk%u00e9ho hotelu a m%u011bstsk%u00e9ho divadla (Ber%u00e1nek). P%u0159istupoval ke sv%u011b%u0159en%u00e9mu %u00fakolu velmi zodpov%u011bdn%u011b a v%u00fdsledn%u00e1 podoba stavby je p%u0159edev%u0161%u00edm v%u00fdsledkem jeho zaujet%u00ed, velk%u00e9ho talentu a pracovn%u00edho nasazen%u00ed. V letech 1903%u20131921 p%u016fsobil tak%u00e9 jako redaktor odborn%u00e9ho %u010dasopisu Architektonick%u00fd obzor. V roce 1915 uve%u0159ejnil v n%u011bkolika %u010d%u00edslech %u010dasopisu podrobn%u00fd popis n%u00e1chodsk%u00e9 stavby v%u010detn%u011b reprodukce vybran%u00fdch vlastn%u00edch pl%u00e1n%u016f a fotografi%u00ed, ze kter%u00fdch pozd%u011bji %u010derpali v%u0161ichni, kdo se histori%u00ed stavby m%u011bstsk%u00e9ho divadla zab%u00fdvali.Ji%u0159%u00ed Kodym (12. 2. 1927 %u2013 26. 12. 2009) byl jiho%u010desk%u00fd rod%u00e1k, vystudoval mal%u00ed%u0159sk%u00e9 techniky na St%u00e1tn%u00ed keramick%u00e9 %u0161kole v Bechyni. Pot%u00e9 ode%u0161el do Prahy, kde v letech 1946%u20131950 pokra%u010doval ve studi%u00edch na Akademi%u00ed v%u00fdtvarn%u00fdch um%u011bn%u00ed. Byl %u010dlenem pra%u017esk%u00e9ho v%u00fdtvarn%u00e9ho sdru%u017een%u00ed Ale%u0161 %u2013 st%u0159ediska Svazu %u010ceskoslovensk%u00fdch v%u00fdtvarn%u00fdch um%u011blc%u016f a pracoval jako v%u00fdtvarn%u00fd redaktor Mlad%u00e9 fronty. V roce 1954 se usadil v N%u00e1chod%u011b, kde se t%u00e9ho%u017e roku o%u017eenil. Byl jedn%u00edm ze zakladatel%u016f v%u00fdtvarn%u00e9ho oboru na Lidov%u00e9 %u0161kole um%u011bn%u00ed, kde u%u010dil osmn%u00e1ct let. V letech 1964%u20131971 p%u016fsobil jako %u010dlen legend%u00e1rn%u00ed v%u00fdchodo%u010desk%u00e9 um%u011bleck%u00e9 Skupiny 5 (akademi%u010dt%u00ed mal%u00ed%u0159i Ji%u0159%u00ed Berger, Josef Duch%u00e1%u010d, Ji%u0159%u00ed Kodym, V%u00e1clav Mach%u00e1%u0148 a akademick%u00fd socha%u0159 Josef Marek) a z%u00fa%u010dastnil se v%u0161ech jej%u00edch v%u00fdstav. Vytvo%u0159il des%u00edtky prac%u00ed, zejm%u00e9na grafick%u00fdch list%u016f, s motivy N%u00e1choda a okol%u00ed. Byl mistr barevn%u00e9ho d%u0159evo%u0159ezu a vynikal i v jin%u00fdch oblastech grafick%u00e9 tvorby a v malb%u011b. Je autorem velk%u00fdch sgrafit, kter%u00e9 se nach%u00e1z%u00ed v interi%u00e9rech i exteri%u00e9rech mnoha n%u00e1chodsk%u00fdch budov, v%u010detn%u011b jeho vily v Dobro%u0161ovsk%u00e9 ulici. Tvo%u0159il tak%u00e9 n%u00e1vrhy na diplomy a portr%u00e9ty v%u00fdznamn%u00fdch osobnost%u00ed na%u0161eho regionu. V roce 2003 mu byla ud%u011blena cena Kulturn%u00ed a sportovn%u00ed nadace m%u011bsta N%u00e1choda za dlouholetou v%u00fdtvarnou %u010dinnost.Jan Jur%u00e1nek, prom. hist. (11. 5. 1910 %u2013 30. 12. 1999) m%u011bl v%u0161estrann%u00fd talent, kter%u00fd se u n%u011bj projevil ji%u017e b%u011bhem studi%u00ed na gymn%u00e1ziu v Z%u00e1b%u0159ehu. Jeho b%u00e1sn%u011b i kresby vych%u00e1zely ve st%u0159edo%u0161kolsk%u00fdch novin%u00e1ch, hr%u00e1l prvn%u00ed housle ve studentsk%u00e9m orchestru a jeho fotografie byly zve%u0159ej%u0148ov%u00e1ny ve Fotografick%u00e9m obzoru i v zahrani%u010dn%u00edch revu%u00edch. T%u00edhnul i k historii, kterou cht%u011bl studovat na univerzit%u011b. Bohu%u017eel mu to majetkov%u00e9 pom%u011bry jeho rodi%u010d%u016f nedovolily. Absolvoval jednolet%u00fd u%u010ditelsk%u00fd kurz v Hradci Kr%u00e1lov%u00e9 a vyu%u010doval na moravsk%u00fdch st%u0159edn%u00edch %u0161kol%u00e1ch. V obdob%u00ed mnichovsk%u00e9 zrady musel se svou %u017eenou a synem odjet a usadili se v Nov%u00e9m M%u011bst%u011b nad Metuj%u00ed, kde u%u010dil na d%u00edv%u010d%u00ed m%u011b%u0161%u0165ansk%u00e9 %u0161kole. V roce 1947 mu vy%u0161la publikace %u010cesk%u00fd Betl%u00e9m, Nov%u00e9 M%u011bsto nad Metuj%u00ed a do%u010dkala se dal%u0161%u00edch dvou vyd%u00e1n%u00ed. Po v%u00e1lce si doplnil vzd%u011bl%u00e1n%u00ed a d%u00e1lkov%u011b vystudoval Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity a Vysokou %u0161kolu pedagogickou v Praze s mo%u017enost%u00ed vyu%u010dovat na st%u0159edn%u00edch %u0161kol%u00e1ch. Od roku 1962 p%u016fsobil deset let jako %u0159editel Okresn%u00edho muzea v N%u00e1chod%u011b (dnes Muzeum N%u00e1chodska). V%u0161echen majetek muzea nechal sepsat a ke ka%u017ed%u00e9mu nov%u00e9mu sb%u00edrkov%u00e9mu p%u0159edm%u011btu shroma%u017e%u010foval doklady. Postupn%u011b tak vznikl soubor zvan%u00fd Doklady p%u0159%u00edr%u016fstk%u016f, kter%u00fd se osv%u011bd%u010dil a%u017e do sou%u010dasnosti. S kolegy z ostatn%u00edch muze%u00ed regionu zalo%u017eili kni%u017en%u00ed edici Branka, v n%u00ed%u017e bylo vyd%u00e1no n%u011bkolik publikac%u00ed. V roce 1968 p%u0159ipravil soubor v%u00fd%u0148atk%u016f z kronik s %u00favodem pod n%u00e1zvem Rok 1918 na N%u00e1chodsku. B%u011bhem sv%u00e9ho p%u016fsoben%u00ed ve funkci %u0159editele dostalo n%u00e1chodsk%u00e9 muzeum za %u00fakol zp%u0159%u00edstupnit ve%u0159ejnosti d%u011blost%u0159eleckou tvrz Dobro%u0161ov. %u017d%u00e1dn%u00e1 takov%u00e1 pam%u00e1tka dosud nebyla ve%u0159ejnosti zp%u0159%u00edstupn%u011bna, ale zhostil se tohoto nelehk%u00e9ho %u00fakolu na v%u00fdbornou a roku 1968 se tvrz jako prvn%u00ed sv%u00e9ho druhu otev%u0159ela pro ve%u0159ejnost.