Page 29 - Demo

PROSINEC V%u00ddZNAMN%u00c9 N%u00c1CHODSK%u00c9 OSOBNOSTI 27* * *domem na nedalek%u00e9 Bukovin%u011b a pod%u00edlel se na ukrajinsk%u00e9m p%u0159ekladu bible. %u010celil n%u00e1tlaku n%u011bmeck%u00fdch %u00fa%u0159ad%u016f, za 2. sv%u011btov%u00e9 v%u00e1lky byl v%u011bzn%u011bn. Po konci v%u00e1lky aktivn%u011b pom%u00e1hal Kladsk%u00e9mu komit%u00e9tu v N%u00e1chod%u011b (zalo%u017e. 10. 12. 1945) p%u0159i zaji%u0161t%u011bn%u00ed %u017eivobyt%u00ed kladsk%u00fdch %u010cech%u016f a p%u0159i jejich repatriaci do %u010cSR, spolupracoval s Janem Masarykem, tehdej%u0161%u00edm ministrem zahrani%u010d%u00ed, p%u0159i %u0159e%u0161en%u00ed ot%u00e1zky Kladska. Od srpna 1946 p%u016fsobil jako far%u00e1%u0159 evangelick%u00e9ho sboru v %u0160onov%u011b a kazatelsk%u00fdch stanic v N%u00e1chod%u011b a %u010cesk%u00e9 Skalici., ob%u011btav%u011b se staral o sbor. Byl sledov%u00e1n komunistick%u00fdmi %u00fa%u0159ady a nakonec pod jejich n%u00e1tlakem ode%u0161el i s rodinou v roce 1956 do N%u011bmecka. P%u016fsobil jako far%u00e1%u0159 v obci Bisses u Echzellu v Hessensku, pro rozhlas Svobodn%u00e1 Evropa p%u0159ipravoval pravideln%u00e1 %u010desk%u00e1 k%u00e1z%u00e1n%u00ed, spolupracoval na liturgii reformovan%u00e9 c%u00edrkve evangelick%u00e9. D%u00edky sv%u00fdm velik%u00fdm jazykov%u00fdm znalostem (ovl%u00e1dal p%u0159es dvacet jazyk%u016f, v%u010detn%u011b starov%u011bk%u00fdch), pom%u00e1hal p%u0159i programech pro v%u00fdchodn%u00ed Evropu. Je autorem %u0159ady publikac%u00ed a p%u0159eklad%u016f. O ud%u00e1lostech v %u010desk%u00e9 republice projevoval trval%u00fd z%u00e1jem. Petr %u0160t%u011bp%u00e1nek (29. 6. 1912 N%u00e1chod %u2013 12. 1. 2000 Rokole) %u2013 vyr%u016fstal v N%u00e1chod%u011b na Plhov%u011b, roku 1936 byl vysv%u011bcen na kn%u011bze a jmenov%u00e1n n%u00e1chodsk%u00fdm kaplanem. V dob%u011b, kdy p%u016fsobil jako d%u011bkan v Nov%u00e9m M%u011bst%u011b nad Metuj%u00ed, byl v roce 1954 zat%u010den, obvin%u011bn z protist%u00e1tn%u00ed %u010dinnosti a odsouzen k 15 let%u016fm v%u011bzen%u00ed. Pro%u0161el mnoha komunistick%u00fdmi v%u011bznicemi a t%u00e1bory, propu%u0161t%u011bn po %u0161esti letech na amnestii. A%u017e v roce 1969 se mohl vr%u00e1tit do duchovn%u00ed slu%u017eby. Sv%u00fdm celo%u017eivotn%u00edm postojem a p%u0159%u00edstupem k %u017eivotu se stal mnoh%u00fdm p%u0159%u00edkladem.Karel Filip (2. 12. 1915 P%u0159ibyslav %u2013 22. 1. 2001 %u010cerven%u00e9 Janovice) %u2013 po vysv%u011bcen%u00ed na kn%u011bze vyst%u0159%u00eddal n%u011bkolik farnost%u00ed, roku 1942 byl jmenov%u00e1n kaplanem v N%u00e1chod%u011b. V roce 1944 se stal far%u00e1%u0159em na Nov%u00e9m Hr%u00e1dku. Jeho bratr Jan Filip, ThDr. (9. 11. 1911 P%u0159ibyslav %u2013 21. 11. 1971 Kratonohy u Chlumce nad Cidlinou) byl tak%u00e9 kn%u011bzem, v%u011bnoval se pedagogick%u00e9 %u010dinnosti, v letech 1947%u20131950 vyu%u010doval na n%u00e1chodsk%u00e9m gymn%u00e1ziu n%u00e1bo%u017eenstv%u00ed, d%u011bjepis a latinu. Byl jazykov%u011b velmi nadan%u00fd. Od ml%u00e1d%u00ed za%u010dal zpracov%u00e1vat Velk%u00fd slovn%u00edk esperantsko-%u010desk%u00fd, do kter%u00e9ho p%u0159isp%u00edval i bratr Karel. Slovn%u00edk vy%u0161el ve dvou vyd%u00e1n%u00edch, v t%u0159et%u00edm vyd%u00e1n%u00ed v roce 1958. Oba brat%u0159i psali tak%u00e9 b%u00e1sn%u011b. S jejich n%u00e1chodsk%u00fdm p%u016fsoben%u00edm je spojena dramatick%u00e1 b%u00e1se%u0148 o %u0161esti obrazech Ztracen%u00e1., kterou uvedli n%u00e1chod%u0161t%u00ed ochotn%u00edci v m%u011bstsk%u00e9m divadle. Josef Blahn%u00edk (16. 2. 1918 N%u00e1chod %u2013 23. 11. 1989 N%u00e1chod) %u2013 vystudoval teologii a 2. 5. 1943 byl vysv%u011bcen na kn%u011bze. P%u016fsobil na n%u011bkolika okoln%u00edch farnostech, jeho aktivita a p%u016fsoben%u00ed na ml%u00e1de%u017e byly pro komunistick%u00fd re%u017eim d%u016fvodem k zat%u010den%u00ed a dev%u00edtilet%u00e9mu odn%u011bt%u00ed svobody (1953%u20131962). Po n%u00e1vratu z v%u011bzen%u00ed nedostal st%u00e1tn%u00ed souhlas k v%u00fdkonu duchovn%u00ed spr%u00e1vy, pracoval jako d%u011bln%u00edk na pile v N%u00e1chod%u011b. Pozd%u011bji vypom%u00e1hal v duchovn%u00ed spr%u00e1v%u011b v N%u00e1chod%u011b a v roce 1970 byl tajn%u011b vysv%u011bcen na biskupa. Franti%u0161ek Luke%u0161, ThDr. (27. 2. 1921 Ho%u0159ice v Podkrkono%u0161%u00ed %u2013 11. 7. 1997 Hradec Kr%u00e1lov%u00e9) %u2013 v roce 1947 byl vysv%u011bcen na kn%u011bze. V letech 1947%u20131952 p%u016fsobil v N%u00e1chod%u011b a pot%u00e9 v mnoha farnostech, nakonec jako s%u00eddlen%u00ed kanovn%u00edk katedr%u00e1ln%u00ed kapituly sv. Ducha v Hradci Kr%u00e1lov%u00e9. M%u011bl hlubok%u00fd vztah k v%u00fdtvarn%u00e9mu um%u011bn%u00ed a hudb%u011b. Hojn%u011b publikoval a napsal %u010dten%u00e1%u0159sky obl%u00edben%u00e9 knihy, mj. Cel%u00fd %u017eivot jsem se u%u010dil, a p%u0159ece jsem propadl (1994). Na vlast%u00ed %u017e%u00e1dost byl pochov%u00e1n v N%u00e1chod%u011b v hrob%u011b d%u011bkana Ladislava Dragouna, s n%u00edm%u017e spole%u010dn%u011b na sklonku jeho %u017eivota p%u016fsobil v N%u00e1chod%u011b. Celo%u017eivotn%u00edm kr%u00e9dem Franti%u0161ka Luke%u0161e se stalo %u00faslov%u00ed: %u201eL%u00e1ska p%u0159em%u00e1h%u00e1 zlobu sv%u011bta.%u201cLud%u011bk Koci%u00e1n (22. 4. 1922 %u010cerven%u00fd Kostelec %u2013 26. 9. 1977 N%u00e1chod) %u2013 far%u00e1%u0159 %u010ceskoslovensk%u00e9 c%u00edrkve husitsk%u00e9 p%u016fsobil v N%u00e1chod%u011b od1. 10. 1952. Za jeho p%u016fsoben%u00ed byla v%u00fdzdoba Husova sboru v%u00fdtvarn%u011b obohacena, upraven a oplocen park okolo sboru. Za%u010d%u00e1tkem roku 1953 byl pov%u011b%u0159en psan%u00edm n%u00e1chodsk%u00e9 kroniky, kterou od roku 1955 vyzdoboval drobn%u00fdmi vlastn%u00edmi kresbami. Mohl zde uplatnit v%u00fdtvarn%u00fd talent, zab%u00fdval se zejm%u00e9na linoryty a drobnou grafikou s n%u00e1bo%u017eensk%u00fdmi a obecn%u011b lidsk%u00fdmi n%u00e1m%u011bty. K 30. z%u00e1%u0159%u00ed 1959 byl z funkce kronik%u00e1%u0159e tehdej%u0161%u00edm m%u011bstsk%u00fdm %u00fa%u0159adem odvol%u00e1n.