Město Náchod - popis
V severovýchodních Čechách, na hranici s Polskou republikou, se rozkládá Náchod - město s bohatou historií založené pod stejnojmenným hradem v polovině 13. století. Malé městečko se postupně rozrůstalo za městské hradby. K nejvýznamnějšímu rozmachu došlo koncem 19. století spolu s rozvojem textilního průmyslu. V současnosti je Náchod přirozeným historickým, turistickým, správním a průmyslovým centrem celé oblasti.
Náchod je rodištěm spisovatele a exilového vydavatele Josefa Škvoreckého, architekta Jana Letzela, satirika Vratislava Blažka, malíře Oldřicha Šafáře nebo herečky Luby Skořepové.
Centrum města je městskou památkovou zónou, kde se nachází historické stavby (gotický kostel sv. Vavřince, stará barokní radnice, nová novorenesanční radnice) i moderní budovy od významných architektů, jakými byli Pavel Janák, Otakar Novotný nebo Bohumil Kuchař.
Historii města a regionu přibližuje stálá expozice v Muzeu Náchodska. Krátkodobé výstavy pořádá kromě Muzea Náchodska také Galerie výtvarného umění Náchod. V muzeu starožitných kočárků, panenek a patentních listin můžete zhlédnout vývoj dětských kočárků z celého světa, starožitné panenky a originály královských patentů. V Hotelu U Beránka se nachází expozice věnovaná architektovi Janu Letzelovi.
Nad centrem města se tyčí původně gotický hrad, který byl vystavěn v polovině 13. století. Během staletí se střídali majitelé hradu i celého panství. Středověké sídlo bylo za vlády rodu Smiřických ze Smiřic v letech 1566-1614 přestavěno na renesanční zámek. Dnešní podobu získal zámek o století později za vlády rodu Piccolomini. V roce 1792 odkoupil zámek i s panstvím Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který se zasloužil o kulturní rozkvět. Posledními šlechtickými majiteli byl německý rod Schaumburg-Lippe, který vlastnil zámek do roku 1945, kdy bylo panství na základě tzv. Benešových dekretů zkonfiskováno. Zámek nabízí návštěvníkům několik prohlídkových okruhů.
Město Náchod žije bohatým kulturním životem. Velkému zájmu občanů se těší významné kulturní akce - festival studentské tvořivosti Náchodská Prima sezóna (květen), hudební přehlídka neprofesionálních komorních sdružení Camerata Nova Náchod (květen/červen), přehlídka pivovarů s kulturním programem Pivobraní (červenec), Vavřinecká pouť (srpen), Náchodské Kuronské slavnosti (září), Náchodský výtvarný podzim (listopad) a řada dalších akcí v předvánočním a vánočním čase.
Kulturní dominantou města je secesní budova Městského divadla Dr. J. Čížka vystavěná dle návrhu Aloise Čenského a vyzdobená mj. oponou od Mikoláše Alše. Kulturní vyžití nabízí také Kino Vesmír.
Sportovní vyžití nabízí náchodským obyvatelům zimní stadion, sportovní stadion Na Hamrech s víceúčelovým hřištěm, skate park, tenisový areál, fotbalový stadion, krytý plavecký bazén, jehož součástí je bazén o délce 25 m, dětský bazén, sauny, masérny nebo parní komory. V letním období je k dispozici Jiráskovo koupaliště se dvěma bazény, brouzdalištěm s vodním hřibem, skluzavkou, písečnou pláží, dětským hřištěm, hřištěm na volejbal a nohejbal a stolním tenisem.
Kopcovitý terén v okolí Náchoda nabízí krásné výhledy i zajímavé památky. Na kopci Dobrošov stojí stylová Jiráskova turistická chata s rozhlednou, v údolí řeky Metuje v místě zvaném Peklo pak dřevěná Bartoňova útulna. Obě tyto stavby navrhl architekt Dušan Jurkovič a nesou jeho nezaměnitelný rukopis. Naučná stezka „Po opevnění Běloves" vás provede opevněním vybudovaným před druhou světovou válkou - Pevností Dobrošov, pěchotními sruby Březinka, Lom a Voda. Z rozhledny Na Signálu (cca 7 km od Náchoda) se skýtá krásný pohled na Krkonoše, Jestřebí hory a polské Stolové hory.
Východně od Náchoda v Kudowské kotlině leží lázeňské městečko Kudowa-Zdrój. Léčí se zde nemoci oběhového systému, látkové výměny a neurózy. Obdobné léčebné procedury nabízejí i lázeňská městečka Duszniki-Zdrój a Polanica-Zdrój.
V blízkém okolí zve k návštěvě Národní park Stolové hory s nejvyššími vrchy Velká Hejšovina a Skalniak dosahujících výšky 900 m n. m. Proplétat se skalním labyrintem můžete v Bludných skalách. Za návštěvu stojí také skanzen lidové architektury Muzeum lidové kultury Sudetského pohoří v obci Pstražna.