Dnes
Teplota: 4.5 °C

Josef Zeman

14. 10. 1867 Smiřice – 12. 3. 1961 Praha

Pocházel z rodiny řemeslníka. Ve svém rodišti vychodil obecnou školu, dále absolvoval dva roky Měšťanské školy v Broumově a jeden rok reálky v Hradci Králové. Následovala studia na zdejším učitelském ústavu, který úspěšně ukončil v roce 1887. Poté nastoupil jako učitel na obecné škole dívčí v Náchodě. Aktivně působil v Učitelské jednotě Komenský, jejíž členové se snažili o povznesení učitelského stavu. Za tím účelem pořádali mimo jiné přednášky pro veřejnost, což byla na českém venkově zcela mimořádná záležitost. Během jejich konání se v roce 1901 Josef Zeman seznámil s T. G. Masarykem, který u něj tehdy bydlel. Stal se stoupencem jeho realistické strany. Jejich známost přerostla v přátelství.

Josef Zeman se zajímal o pedagogické novinky. Studoval literaturu nejen českou, nýbrž i německou, anglickou a francouzskou. Věnoval se také hygieně vyučování či pedopatologickým problémům. Za své dlouhé učitelské praxe se totiž setkal se spoustou mentálně postižených dětí a uvědomoval si potřebu jejich náročnější výuky. Dlouhá léta se touto otázkou zabýval statisticky a sledoval stejné problémy i v cizině, zvláště v Německu, kde se už v té době zabývali vytvořením zvláštních škol. Jako poslanec říšské rady zajistil Masaryk Zemanovi stipendium rakouského ministerstva školství, které mu umožnilo studium této otázky ve Stuttgartu a jiných německých městech. Zeman se stal postupně uznávanou osobností a začal psát o této problematice první pojednání. Jeho snahy otevřít při náchodské škole třídu pro postižené děti však zůstaly marné.

V roce 1909 z Náchoda odešel a stal se školním inspektorem v Chotěboři. O deset let později byl odtud povolán, jistě na doporučení Masaryka, na ministerstvo školství a stal se zemským školním inspektorem. Mezi úkoly, jimiž zde byl pověřen, patřilo vytvoření potřebných norem pro vznik pomocných a zvláštních škol v nové republice. Za své životní poslání totiž považoval dopomoci ke vzdělání i dětem, považovaným za nevzdělavatelné. Byl zakladatelem a redaktorem časopisu Úchylná mládež (v letech 1924–1936). Vedle dětí vyžadujících zvláštní péči se zabýval také problematikou slepců. Stal se iniciátorem a organizátorem První světové výstavy slepeckého tisku konané v Praze roku 1935. Byl neúnavným propagátorem plánu na zřízení slepeckého muzea.

V Náchodě byl záměr Zemanův otevřít pomocnou zvláštní školu uskutečněn teprve v roce 1940. Práci tohoto zařízení sledoval a viděl v ní uskutečnění svých celoživotních ideálů v praxi. Tato škola byla po něm pojmenována. Jeho vztahy k Náchodu zůstaly vřelé i v dobách, kdy už řadu let žil v Praze. Svědčí o tom i skutečnost, že na jeho přání byl pohřben v Náchodě.

(vs)