Náchodské Kuronské slavností

Příští Náchodské Kuronské slavnosti proběhnou v sobotu 10. září 2022 na Masarykově náměstí

Historie:

V roce 1797, v souvislosti s návštěvou náchodského zámku vévodou Kuronským, bylo na jeho zvláštní příkaz vybudováno zámecké divadlo, vydlážděna nádvoří, na stráni k městu vybudovány nové schody, jež slouží dodnes, a podél nich po obou stranách vysázeny lípy. Na Červeném kopci z druhé strany zámku pak vysázena alej. Vévodova družina čítala 80 osob, z toho 12 hudebníků a desetičlenný hudební soubor. Náchodští ochotníci provedli v nově zřízeném divadle 11. září 1797 před vévodou Mozartovu operu Don Giovanni, čímž ho jistě mile překvapili. Bylo to jedno z prvních mimopražských uvedení této opery. K umění, zejména k hudbě a divadlu měl vévoda živý a upřímný vztah již od mládí. Od roku 1782 měl v Mitavě stálé divadlo a svůj hudební soubor, v němž působili také Češi.

Právě atmosféru vévodových pobytů, tehdy daleko bohatších a okázalejších, během nichž ožíval náchodský zámek i město mnoha kulturními akcemi, bály a koncerty, chceme návštěvníkům přiblížit. Tato zajímavá léta jsou pro nás podnětem k založení tradice, která by nejen připomněla historii, ale oživila i mezinárodní vztahy, které ji provázely. Na zámku i ve městě se bude hrát divadlo, zazní hudba, předvedou se řemeslníci i zábavní umělci, uskuteční se řada doprovodných akcí.

A tak jak se tenkrát široko daleko rozhlásilo, že na zámku sídlí bohatý vévoda Kuronský, což bylo podnětem přijít na zámek a předvést své umění, tak i my chceme do široka a daleka oznámit, že se v Náchodě budou konat Náchodské Kuronské slavnosti, aby se sem sjížděli nejen umělci, ale i návštěvníci a turisté z okolí, daleka i zahraničí…

Petr Biron vévoda Kuronský (1724 - 1800)

roku 1792 koupil v dražbě náchodské panství, jež po něm zdědila nejstarší dcera Kateřina Vilemína vévodkyně Zaháňská (1781 - 1839), jinak "paní kněžna"z Babičky Boženy Němcové. (Zaháňské vévodství koupil v roce 1785 od Lobkoviců právě vévoda Petr, který v roce 1795 postoupil Kuronské vévodství na severu dnešního Lotyšska Rusku - carevně Kateřině II.Veliké - za dva miliony rublů a uznání vévodských práv.) Po Kateřině Vilemíně vévodství Zaháňské zdědila její mladší sestra Marie Paulina (1782 - 1845). Po její smrti je získala koupí od svého synovce Konstantina, nejmladší sestra Dorothea (1793 - 1862). Jako léno i s vevodským titulem jí je udělil pruský král Friedrich Vilém IV.. Zaháň si zvolila za trvalé sídlo a žila zde 17 let. Památkou na ni je nemocnice, jež dosud slouží svému účelu, na okraji zámeckého parku, který rovněž nechala zřídit. Posledním vévodou Zaháňským byl její syn Louis Napoleon (1811 - 1898).

Erb Petra Birona vévody Kuronského a Zaháňského

Autor textu: PhDr. Jaroslav Tovačovský

Popis :
Štít je 2x dělen a 2x půlen, vzniká tedy 8 polí se srdečním čtvrceným štítkem.
Srdeční štítek -
1. pole stříbrné s černými iniciálami S (korunované ) a A, iniciály označují polského krále Sigismunda Augusta
2. pole červené se třemi stříbrnými krokvemi, horní je korunovaná
3. pole červené s hnědým pařezem na kterém stojí černý havran s dubovou větévkou se třemi žaludy, pařez je vodorovně překřížen zlatým klíčem, to je rodový znak rodiny von Bühren, udělený polským králem diplomem 20.5.1638
4. pole stříbrné s iniciálou A 3 - označuje polského krále Augusta III. Tento srdeční štítek je položen na hlavní štít s 8 poli.

Hlavní štít s 8 poli
1. pole stříbrné s červeným zlatě korunovaným lvem - Kuronsko
2. pole zlaté s černou korunovanou orlicí se stříbrným perizoniem na prsou - Slezsko
3. pole modré s vyskakujícím zlatým korunovaným jelenem - Zemgalie
Bironové byli vévody Kuronska a Zemgalska.
4. pole červené se zlatě oděným andělem s zelenými křídly - vévodství Zaháň ve Slezsku
5. pole stříbrné s černou zubří hlavou - opět Zaháň ( je to původně Pernštejnská zubří hlava , která se dostala do znaku Lobkoviců, coby pozdějších vévodů Zaháňských, a od nich k Bironům)
6. pole je Zemgalie
7. pole stříbrné s červeným břevnem doprovázeným 3 červenými koulemi - panství Wartenberg ve Slezsku
8. pole je Kuronsko
Hlavní štít je zajímavý tím, že v kříži jsou erby slezských panství a po stranách pak erby Kuronska a Zemgalska.

Na štítě jsou umístěny přilby s klenoty patřícími k jednotlivým erbům.

Heraldicky z prava začíná klenotem Bührenů, pak jde lev Kuronska, anděl Zaháňska, uprostřed je klenot Slezska, pak jde zubří hlava k Zaháni, vyskakující jelen Zemgalie a nakonec klenot k panství Wartenberg - trup mužíčka s čepicí v barvách znaku tohoto panství. Štítonoši jsou dva zlatí lvi s přilbami a klenoty - pravý Bühren a levý Wartenberg